...ne, tohle jsem vlastně napsat nechtěla, ale kdo by odolal? :-)
Z Aniččinýho chrchláku se v noci ze čtvrtka na pátek vyklubal drsný Durchfal, drsný do té míry, že jsem byla ve tři ráno vzbuzena a požádána o skoro poslední pomazání. Pomazala jsem ji Imodiem, francovečkou na kostečce a čajem, což v kombinaci s pátečním celodením spánkem (a tím pádem zrušeným výletem do Konye), vyneslo dnešní druhý pokus o výsadek do Muzea anatolských civilizací. Tak snad ho tentokrát - vyzbrojeny mapou - najdeme.
TO BE CONTINUED....
Muzeum jsme našly bez problémů - vlastně jsme ho našly už napoprvé, stačilo neodehnout do parku a ujít ještě asi deset kroků a byly jsme tam. Nejdřív nás trochu vytočil arogantní chlápek v budce s lístky, kdy nám odmítl dát studentský indirim s tím, že na Tömer se nevztahuje. Vyplázly jsme nemuslimských 15 jetelů a jaly se objevovat krásy Muzea.
Muzeum bylo vážně moc krásný - všichni se můžete těšit na spoustu fotek spousty exponátů - jak je mým dobrým zvykem, všechny zajímavé jsem si zdokumentovala :-). Ale vážně - dokonalost dochovaných obrovských artefaktů, být součástí archeologických výprav, které tohle vykopávaly, muselo být naprosto neuvěřitelné.
Z Muzea jsme se vydaly ke sloupu římského císaře Juliána Apostaty a od něj do Genclik parku. Líbí se mi tu čím dál tím víc - jak někdo může říct, že je Ankara nudná a ošklivá? :-) Cestou domů jsme se zastavily v knihkupectví a podpořily tureckou ekonomiku zakoupením dvou arabských časopisů a dětské knížky "Kočička Minus".A už se těším na fotbal! ;-)
Žádné komentáře:
Okomentovat