No jo... Proč to vlastně čtu?
Aby bylo jasné, o čem tu mluvím... totiž: v poslední době se mi nějak sešlo trochu moc knih, které jsou buď úplně blbé, nebo nečitelné nebo blbé a nečitelné.
Momentálně se snažím prokousat Jazykem lásky od Julie Kristevy - podle přebalu by to jeden tipnul na dílo hodné místa v knihovničce vedle veleděl Kozamundy Filčer, leč zdání - jak známo - klame.
"Od té chvíle thetično podmiňuje a obsahuje možnost vyjasnit toto rozdělení protikladem či juxtapozicí stygmat: věta a - natolik, nakolik je mu koextenzivní - soud rozvíjejí nebo lineatizují (prostřednictvím zřetězení či aplikace) význam (vypovídání + denotace) otevřený thetičnem. Lze říci, že ačkoli se thetično prezentuje jako prostá nominace, je již větné (či syntaktické), a že syntax je ex-pozicí thetična. Subjekt a predikát reprezentují rozštěp, jenž je thetičnu inherentní: vyjasňují a uskutečňují ho..." (s. 47)
Nechápu to, nerozumím tomu, nevím, jestli jsem jenom blbá a nedovzdělaná nebo jestli je to opravdu shit nebo jestli je to jenom blbě přeložený nebo jestli je to směs všeho, ale prostě to nechápu. Tak proč to sakra čtu? Asi že doufám, že mě cosi osvítí, že věřím, že když podobných věcí přečtu dostatek, začnu to najednou chápat a moje práce se dostane o x úrovní výš a dál... No, kéž by, že?
Jinou kapitolou bylo moje prskání nad překladem knihy Nedima Gürsela Alláhovy dcery (vyšlo
Birkaç köşkle birkaç huri
İsteyene ver sen onu
Bana Seni gerek Seni”
Je pouhá snůška rozkoší,
Vezmi si ho, kdo jej žádá,
Já Tebe jen potřebuji."
Tak nevím, nejsem samozřejmě odborník na poezii, ale pro tohle nemám jiné označení než zprzněnost. Co dodat? Držte se od téhle knihy dál - pokud máte rádi knihy, které ve vás mohou vyvolat sebepoškozovací sklony, návaly agrese, dávicí reflex, případně máte problémy se spánkem, ozvěte se, ráda zapůjčím a ušetřím vám tak peníze či cestu do knihovny.
Jako bonus k trpitelskému týdnu přidávám informaci, jíž nás včera v Planetáriu vyzbrojil Bc.R. - totiž: TOHLE je údajně jeden ze základních vzorečků:
vzhledem k tomu, že jsem se logaritmy nikdy počítat nenaučila (ano ano, jako správná humanitní kráva jsem místo matematického semináře chodila na ten filosofický se šmerkavým Duškem, který nebude krást barevné kovy na železnicích a na hřbitovech) a test je za dva týdny (a v tom loňském byly otázky, které ve mně vyvolávají neovladaltelné záchvaty smíchu - viz: Planetu Merkur můžeme nejlépe pozorovat a) v opozici se Sluncem b) nestihla jsem opsat c) v eloganci d) v kvadratuře; přičemž momentálně rozumím akorát otázce a slovu Slunce), musím pronto sehnat někoho, kdo umí logaritmy počítat a je natolik trpělivý a schopný, že mi to dokáže vysvětlit tak, abych to pochopila a asi začít číst skripta a zkusit donutit mozek, aby po delší pauze začal absorbovat nějaké záhadné, nové a nikdy předtím neviděné informace.
AU.