středa 13. července 2011

Ze Švédska až na konec světa

Den čtrnáctý-patnáctý: čtvrtek-pátek 2-3.6. Stockholm - Nymburk, cca 1500km, 23 hodin

Dopoledne jsme se konečně prošli po Starém městě, došli se podívat do Svenska museet na vikingské zlaté šperky a původně jsme chtěli ještě obhlídnout Vaasu, ale byla tam taková fronta, že jsme se na to vykašlali, odplavili se lodí na Gamlastan, nasedli do auta a vyrazili domů. Podle původního plánu jsme chtěli jet přes Malmö, přespat v Dánsku a v pátek navečer dorazit domů. Z původního plánu, jak už to tak bývá, sešlo. Pak jsme se chtěla přeplavit trajektem z Dánska do Rostocku, ale poslední trajekt v devět večer jsme neměli šanci stihnout, protože hned za Stockholmem jsme se dostali do šílený zácpy, ve který jsme skákali další tři nebo čtyři hodiny (že mají Švédové státní svátek a nejspíš proto všichni ve všední den vyrazili pryč z města, jsme si přečetli na arabským nápise na autoškole kousek za Stockholmem, kde jsme stavěli kvůli sámošce a zásobám na cestu... vivat globalizace aneb praktické využití teoretických znalostí). Nakonec jsme se přeplavili trajektem z Trelleborgu do Sasnitzu a cesta ubíhala prý dobře (já nevím, většinu času jsem prospala), až na nehodu těsně před českými hranicemi na německý dálnici, která ji uzavřela na další dvě, možná tři hodiny. Jak mi při cestě z Čech přišlo, že se na hranice hrabeme celou věčnost, měla jsem tentokrát pocit, že jsme se domů od hranic dostali mrknutím oka - aneb jak je vnímání času stráveného v autě relativní...

Těsně před barákem ukazoval tachometr opravdových nefalšovaných bestiálních 6 666 km celkem.

Bylo to dlouhý, bylo to krásný, bylo to náročný a jsem opravdu ráda, že jsem to mohla všechno vidět.

Žádné komentáře:

Okomentovat