A je to tady. Po víc jak půl roce příprav mě zítra (snad) čeká první půlmaratonský závod. Samozřejmě se začínají ozývat všemožný potíže aneb jak psala Renata na DM, psychosomatika dělá divy. A to takový, že jsem se z toho až ráno poblila. Zatím začala bolet: levá achilovka, levý koleno, pravý lejtko, hlava a žaludek. Přijdu si jako před svatbou. Jen piju víc vody.
Mám vypráno, sbaleno, nachystáno. Dneska jsme se s Madlenkou přesunuly k hlídací babičce, kluci za námi dojedou večer po fotbalu. Dopoledne jsem si všechno, co jsem brala s sebou, vyskládala pro jistotu na postel, abych na něco nezapomněla.
Když to na sebe všechno (teda, jasně že ne všechno - ty trika mám s sebou pro jistotu, čert ví, jak bude, že) navleču, je ze mě stoprocentní strašný mořský kocour:
Mám vypráno, sbaleno, nachystáno. Dneska jsme se s Madlenkou přesunuly k hlídací babičce, kluci za námi dojedou večer po fotbalu. Dopoledne jsem si všechno, co jsem brala s sebou, vyskládala pro jistotu na postel, abych na něco nezapomněla.
Když to na sebe všechno (teda, jasně že ne všechno - ty trika mám s sebou pro jistotu, čert ví, jak bude, že) navleču, je ze mě stoprocentní strašný mořský kocour:
Speciální jednotka "Strašní Mořští Kocouři" se
připravuje na misi do Iráku.
Vyhlásí poplach a za několik minut je celá jednotka nastoupena v plné
zbroji. Jen vojín Johnson chybí. Přijde po dobré hodině. Seržant řve:
„Johnsone, všichni naši chlapci jsou dávno připraveni zatrhnout tipec tomu
Saddámovi a ty jdeš pozdě!” „Víte seržante,” ospravedlňuje se
Johnson, „dostal jsem signál o poplachu, když jsem byl v posteli. Vyskočil
jsem, rychle jsem si oblékl maskáče, nasadil přilbu a nabarvil si tváře
maskovacími barvami. Opásal jsem se řemenem, na něj dozadu připevnil
granáty, vlevo zavěsil tesák a napravo pistoli. Navlékl jsem si
neprůstřelnou vestu a nasadil ochranné brýle. Do kapsiček u vesty jsem si
nacpal náhradní zásobníky s náboji, do podpažních pouzder zasunul finský nůž
a Beretu a na záda přehodil batoh s minami. Na pravé rameno jsem si pověsil
samopal a na levé bazuku. Na levé předloktí upevnil vysílačku s
lokalizátorem, na pravé škrtící strunu a bombičku s paralyzujícím plynem. Do
zubů jsem vzal dýku, do pravé ruky M-16, do levé kulomet. Už jsem byl na
odchodu, když jsem se náhodou uviděl v zrcadle. Hrozně jsem se lek, a musel
jsem si přeprat kalhoty...”
Vyhlásí poplach a za několik minut je celá jednotka nastoupena v plné
zbroji. Jen vojín Johnson chybí. Přijde po dobré hodině. Seržant řve:
„Johnsone, všichni naši chlapci jsou dávno připraveni zatrhnout tipec tomu
Saddámovi a ty jdeš pozdě!” „Víte seržante,” ospravedlňuje se
Johnson, „dostal jsem signál o poplachu, když jsem byl v posteli. Vyskočil
jsem, rychle jsem si oblékl maskáče, nasadil přilbu a nabarvil si tváře
maskovacími barvami. Opásal jsem se řemenem, na něj dozadu připevnil
granáty, vlevo zavěsil tesák a napravo pistoli. Navlékl jsem si
neprůstřelnou vestu a nasadil ochranné brýle. Do kapsiček u vesty jsem si
nacpal náhradní zásobníky s náboji, do podpažních pouzder zasunul finský nůž
a Beretu a na záda přehodil batoh s minami. Na pravé rameno jsem si pověsil
samopal a na levé bazuku. Na levé předloktí upevnil vysílačku s
lokalizátorem, na pravé škrtící strunu a bombičku s paralyzujícím plynem. Do
zubů jsem vzal dýku, do pravé ruky M-16, do levé kulomet. Už jsem byl na
odchodu, když jsem se náhodou uviděl v zrcadle. Hrozně jsem se lek, a musel
jsem si přeprat kalhoty...”
Tak mi zítra od jedný držte palce, ať jak ten kocour nejen vypadám, ale i běžím.
Budu držet palce! ;-) Jen nevím jestli ty gely mají cenu, občerstvení bývá hodně dobře udělané. Hlavně si to užij a pak napiš report.
OdpovědětVymazatDěkuju, bohužel palce nepomohly - šla bych to výrazně nad dvě a to se mi nechtělo... velmi záhy (někde na jedenáctkým kilometru) přestaly poslouchat nohy, bylo vedro, ozvala se levá pata a já usoudila, že než to dotrápit, hodím ručník do ringu - dodneška jsem byla přesvědčená, že nejsem žádný quitter, ale motala se mi palice a představa, že bych si ustlala někde ve škarpě nebo se dotrápila tempem kolem 6:30 byla horší, než se vzdát... :-/ (ale je mi to líto a stydím se, ne že ne)
Vymazat