Agentura JPP

To, že se Madlenka narodila do užvaněný rodiny je obecně známej fakt. Moje sestra v jestlích z hlubokýho kočáru vykřikovala, že kolem rostou krrrokusy a Vojtíšek suverénně v roce čtvrt hlásí, že je maminčin makak a že Jolanka má počítač. O tom, že nám dvouletá Jolanka oznamovala, že má tatínkův artefakt, asi psát ani nemusím... Takže předpoklady pro dalšího ukecanýho trpaslíka bychom měly.

K dnešnímu dni Máďa brilantně ovládá:
pápá i s máváním
čiči (na jakoukoliv kočku, Čestíkem počínaji, přes ty kreslený v knížkách, až po vzorek na tašce nebo na náušnicích... jo, jsem trochu kočkofil)
táta
máma
bába
děda (pozor, skutečně od dnešního dne nefalšovanej děda - dodneška to byl převážně ďáďa nebo děde nebo dede)
ha-čí (s řádně dyšným h na začátku)
ha-jí (dyšné h v opět v akci)
bác
haó (= haló)
aóóój (= ahoj)
ba (= baf)
ham (když má hlad, když někdo jí, když je někde nějaký jídlo - včetně fotek na výloze čínský restaurace)
ha-ha (= haf haf; momentálně je Majkilína pejskama fascinovaná snad ještě víž než kočičkama)
džííííí (na jakýkoliv dopravní prostředek včetně kočárku)
dá (ať už sama něco podává - to je pak potřeba reagovat promptně, jinak je to schopná se zvyšující se hlasitostí opakovat do zblbnutí - nebo něco chce podat)
dej (to je jasný)
na (při podávání, občas místo dá)


jsem zvědavá, kdy se ke krrrrrokusům, makakům, počítačům a artefaktům propracujeme my... ;-)