pondělí 16. - 12 km s Madlenkou kolem přehrady, stihly jsme to jen tak tak, než jsem vylezla ze sprchy, venku černo a slejvák jako prase
úterý 17. - 8,6 km; ráno lilo, v plánu byl odpolední výběh, ale Máďa ne a ne zabrat v postýlce, tak jsme vyrazily, fičelo, ale nezmokly jsme. Jen doma nepříjemná novinka - stojí u vany a hystericky řve, když se sprchuju, a jéje, to mi ještě chybělo... (lepší teda, než kdyby se snažila narazit si hlavu na jeden jediný zbývající ostrý roh v bytě, ale nic moc příjemnýho)
středa 18.
čtvrtek 19. - Nike Team Run - 1500 m na Letné s Aničkou, Honzou a Zbyňkem, nové vibramy, víc později
pátek 20. - 14 km s kočárkem, testuji seeyi, tlačí palec, nepříjemně se přidávají i obě achillovky
sobota 21. - 10 km v Nymburce podél Labe na Poděbrady, pokračuji v testování nových vibramů, náplasti odpadly někdy po třech kilometrech, achillovky slibují puchejře do krve, začíná nepříjemně tlačit bok pod páskem, ach jo, to nemůžu mít z ničeho radost? (chudák já)
neděle 22. - 21 125 m, 2:04:48, jsem na sebe pyšná, zlepšení o deset minut, bylo to vpravdě na krev - lepení levýho palce a pravý achillovky vydrželo, pravýho boku nohy ne, daň byla vážně krvavá - seeyi putovaly rovnou do pračky, z nejhoršího jsou venku, flek zůstává
pondělí 23. - foukám se bebíčka, v noci jsem nemohla spát, ve dvě ráno šla štrachat náplasti (a málem nevyštrachala), protože každý kontakt nohy s peřinou / prostěradlem byl setsakramentsky nepříjemný, teď (22:30) jsem obě náplasti sundala... vypadá to hodně nehezky, ani nevím, co se do takových malých kráterů z živýho masa sype... sůl asi ne :-/ Zítra to na výběh nevypadá, možná zkusím oblepit a vyhrabat mizuna
úterý 24. - venku vedro, zmučený feety se začínají hojit, dneska ještě pauza
středa 25. - 8,7 km v dešti, nohy bolí, od pátýho kilometru bylo jasný, že se náplasti posunuly a že to není dobrý - v kombinaci s promáčenýma vibramama jsem si zbytek odtrpěla, za sucha s ještě jednou vrstvou náplasti to ale půjde
čtvrtek 26. - nechápu, jak jsem mohla dva měsíce za sebou naběhat přes dvě stě šedesát... venku vedro, ranní výběh jsem nestihla, M. v noci skoro nespala, než jsem se rozkoukala, bylo třicet ve stínu a to zas nemusím mít všechno
pátek 27. - vedro vedro, podej mi to vědro... s kočárkem a Andrejkou dvě hodiny ve Stromovce co noha nohu mine
sobota 28. - M. odpadla večer před desátou, od dvou do čtyř jsem nosila, chovala, uspávala, nosila, chovala, uspávala, v půl sedmý vstávačka; jak T. slíbil, tak udělal a já mohla ve čtvrt na osm vyběhnout - v tomhle počasí je to už zatraceně pozdě, 10 km - měla jsem pocit, že běžím v pudinku s plynovou maskou s chobotem, co jsme měli ve školce na branný cvičení, žádná velká radost, navíc nohy pořád bolí, míň, ale furt o nich vím až příliš
neděle 29. - po dlouhý době čirá radost, 12,26 km za 1:14, už dlouho jsem nepotkala tolik běžců jako dneska večer a snad nikdy jsem jich tolik nepředběhla, nádhera - mé soutěživé já si chrochtalo, nohy bez lepení, ozývá se jen největší kráter, naštěstí ani achillovky nebolí, hurá!úterý 17. - 8,6 km; ráno lilo, v plánu byl odpolední výběh, ale Máďa ne a ne zabrat v postýlce, tak jsme vyrazily, fičelo, ale nezmokly jsme. Jen doma nepříjemná novinka - stojí u vany a hystericky řve, když se sprchuju, a jéje, to mi ještě chybělo... (lepší teda, než kdyby se snažila narazit si hlavu na jeden jediný zbývající ostrý roh v bytě, ale nic moc příjemnýho)
středa 18.
čtvrtek 19. - Nike Team Run - 1500 m na Letné s Aničkou, Honzou a Zbyňkem, nové vibramy, víc později
pátek 20. - 14 km s kočárkem, testuji seeyi, tlačí palec, nepříjemně se přidávají i obě achillovky
sobota 21. - 10 km v Nymburce podél Labe na Poděbrady, pokračuji v testování nových vibramů, náplasti odpadly někdy po třech kilometrech, achillovky slibují puchejře do krve, začíná nepříjemně tlačit bok pod páskem, ach jo, to nemůžu mít z ničeho radost? (chudák já)
neděle 22. - 21 125 m, 2:04:48, jsem na sebe pyšná, zlepšení o deset minut, bylo to vpravdě na krev - lepení levýho palce a pravý achillovky vydrželo, pravýho boku nohy ne, daň byla vážně krvavá - seeyi putovaly rovnou do pračky, z nejhoršího jsou venku, flek zůstává
pondělí 23. - foukám se bebíčka, v noci jsem nemohla spát, ve dvě ráno šla štrachat náplasti (a málem nevyštrachala), protože každý kontakt nohy s peřinou / prostěradlem byl setsakramentsky nepříjemný, teď (22:30) jsem obě náplasti sundala... vypadá to hodně nehezky, ani nevím, co se do takových malých kráterů z živýho masa sype... sůl asi ne :-/ Zítra to na výběh nevypadá, možná zkusím oblepit a vyhrabat mizuna
úterý 24. - venku vedro, zmučený feety se začínají hojit, dneska ještě pauza
středa 25. - 8,7 km v dešti, nohy bolí, od pátýho kilometru bylo jasný, že se náplasti posunuly a že to není dobrý - v kombinaci s promáčenýma vibramama jsem si zbytek odtrpěla, za sucha s ještě jednou vrstvou náplasti to ale půjde
čtvrtek 26. - nechápu, jak jsem mohla dva měsíce za sebou naběhat přes dvě stě šedesát... venku vedro, ranní výběh jsem nestihla, M. v noci skoro nespala, než jsem se rozkoukala, bylo třicet ve stínu a to zas nemusím mít všechno
pátek 27. - vedro vedro, podej mi to vědro... s kočárkem a Andrejkou dvě hodiny ve Stromovce co noha nohu mine
sobota 28. - M. odpadla večer před desátou, od dvou do čtyř jsem nosila, chovala, uspávala, nosila, chovala, uspávala, v půl sedmý vstávačka; jak T. slíbil, tak udělal a já mohla ve čtvrt na osm vyběhnout - v tomhle počasí je to už zatraceně pozdě, 10 km - měla jsem pocit, že běžím v pudinku s plynovou maskou s chobotem, co jsme měli ve školce na branný cvičení, žádná velká radost, navíc nohy pořád bolí, míň, ale furt o nich vím až příliš
pondělí 30. - 11 km s kočárkem, teplo teplo teplo
Žádné komentáře:
Okomentovat