Tak to vidíš Máňo, přece jsme tě lízli...

... tohle jsi nám, holka, dělat neměla!

zradila jsi partu – chodila jsi s fízly, teď dostaneš ránu do těla

Většinou se snažím nepropadat (aspoň veřejně - tj. na blogu) zoufalství z poměrů v daných destinacích, snažím se nadávat na běžnou populaci v nějakým rozumným množství, ale nedělní zážitek byl prostě trochu moc, než abych si ho nechala jen pro sebe. Ráno jsme vyrazily hromadně na Mugammau pro prodloužený víza. Jak paní zvládla ze dvou krabic narvaných papírama vylovit na první dobou naše, zůstane asi navždy záhadou velikosti Bermudskýho tojúhelníka. Nicméně nám bylo sděleno, že máma přijít za dvě hodiny...

Já tě chápu Máňo – bylo málo cejnu, proto jsi se radši svezla s chlupatým a já tě teď za to vlastnoručně sejmu, nechám tě tu s prádlem flekatým.

... co teď? Z. s M. vyrazily pořešit školu a my s Gábinou v dobré víře vyzbrojené kartičkama wáfidínů do Egyptologickýho muzea na mumie (totiž, smrtelník nearabskýho / neegyptskýho původu platí za vstup do EM 100 EGP (tj. 300,-), dalších 100 EGP musí yabanci vysolit u pokladny v prvním patře, pokud se chce podívat na královský mumie), posledně jsem s sebou neměla kartičku wáfidínů a podle cedule nad pokladnou bychom měly zaplatit za vstup 5 EGP. Jenže...

Nejhorší je na tom, že to bylo s chlupem, co nám loni v létě partu rozdělal, naše drahá Máňo – a já jsem zas klukem, kterej tě teď za to voddělá.

... stojíme před pokladnou, v ní sedí zababušená holka, dávám jí růžovou kartičku a pět liber. Prej ne-e, padesát! Jak padesát? Nad sebou máte napsáno, že wáfidíni pět! Prej, ne, to jenom arabský wáfidíni! Jak arabský? Arabský jsou nad tím! Ne-e. Tak se na to podívejme: latinkou na papíru z tiskárny přilepeným izolepou stojí: Dospělí: 100 EGP, studenti 50 EGP, pod tím destička arabsky: Egypťané: 10 EGP, egyptští studenti: 5 EGP, Arabové: 10 EGP, studenti wáfidíni: 5 EGP. Vidíte tam někde fakt, že wáfidíni platí jenom pro Araby? Já ne!

Zavři voči smutný naše drahá Máňo, já jsem tě měl holka doopravdy rád, že jsi krysařila – máš teď dokonáno, parta chce bejt jistá – tak jdi spát.

Škoda, že se dovnitř nesmí s foťákem, vyfotila bych to, aby to bylo autentický. Chvíli jsme se tam s nima dohadovaly, ale k ničemu to nebylo. Padesát liber z principu za mrtvoly v obvazech nedám, kdybych neměla nárok na slevu (a to ji nechci, prosím, zadarmo!), neřešila bych to. Dámy a pánové, chtě nechtě jsem si totiž vzpomněla na naše romské spoluobčany - ať se na mě nikdo nezlobí, ale tohle je normální RASISMUS!

Náhle třesk, výstřel tichým zapadákem, tam, kde policie nikdy nechodí, nežije už Máňa v koženým kabátě, na nikoho nic už nepoví.

Aspoň že na Mugammae to dopadlo všechno dobře - nedostála svojí hrůzný pověsti a tudíž můžu vycestovat, aniž bych musela bezahlovat pokutu. Nicméně nedělní muzeiní pachuť nepřebila ani náruč knih (doslova a do písmene), kterou jsem si vybrala v knihkupectví AUC (a zase prokorně vrátila s tím, že si je koupím "později"... tj. až přijede Tom a půjde tam se mnou někdo kritický...)