A jelikož Madlenka je vlastně taky takový americký dítko, jejíž kára potřebovala tak trochu vylepšit (neb hloupí rodiče si mysleli, že vybraný kočárek je v zásadě ten nejlepší, aby záhy přišli na to, jak už to tak chodívá, že... ehm... není)... akorát nám chyběl ten černoch a schopnosti a vůbec, takže naše proměna proběhla poněkud méně akčně. Jednoduše jsme starou káru naložili do auta a odvezli k babičce a dědovi a téměř-lehce-z-druhé-ruky-novou káru přivezli domů.
Tak to je on, mého srdce šampion - Red Castle Sport. Na rozdíl od většiny běhacích kočárů, které jsem našla, má tenhle kromě sportovní verze (lidi, je na patentky a když ji sundáte, je to placička placatá snad kilová!) i hlubokou korbu. Oh yes! Ta je jednak o dobrých patnáct čísel delší než xlandeří a druhak sedí na konstrukci čistě kovové. Na rozdíl od zmiňovanýho xlanderu nejsou ty nejnamáhanější součástky (čili packy, na který se korba nacvakává a ty, jimiž se konstrukce skládá) plastový, ale z poctivýho kovu. Velký kola hezky s pláštěm krásně sedí i na panelovce, která vede k přehradě (je teda fakt, že na tom hrozným tankodromu při sbíhání ke koupališti se Majka klepe i v něm, ale aspoň se už nebojím, že by z toho mohla mít otřes mozku), jen je potřeba ohlídat přední kolo. Jakmile není hezky uprostřed, kočár nemilosrdně zanáší, což je na už ta dost klikatým chodníčku hodně nepříjemný.
Běhá se s ním krásně, oproti xlanderu je jako peříčko a to je ještě korba dost těžká v porovnání s už zmiňováným (navíc krásně červeným) sporťákem. Zatím jsem s ním uběhla necelých sto kilometrů a už teď je jasný, že tohle je jadna z těch povedených investic.
Škoda jen, že u nás není možnost si sportovní kočárky s výjimkou cyklovozíků, otestovat. Zajímalo by mě, jak by proti sobě obstál třeba můj někdejší favorit InStep Ultra Runner nebo téměř nesehnatelný Jeep Jogging Stroller...
Žádné komentáře:
Okomentovat