pátek 14. ledna 2011

Boj s jednotvárností

Abyste se mi tu nezačali nudit, vážení a drazí, přiložím pod kotel a přihodím do hrnce další z mých oblíbenných činností - což je - víření bubnů - tramtadadá - vaření. A co k vaření patří? Ó ano, ano - recepty. Tady máte dva úspěšně odzkoušené v průběhu minulého týdne:

Irská jehněčí stew
co na ni potřebujete:
20 dkg slaniny pokrájené na velké kousky
2 kg jehněčí lopatky bez kostí pokrájené na 2 cm kusy (lopatka nebyla, tož jsem vykostila dvě kolínka a super)
1 lžičku soli
1/2 lžičky čerstvě namletého pepře
1/2 šálku mouky (původní recept hovořil o "universal flour", což teda nevím, co je, tak jsem tam dala polohrubou)
2 stroužky česneku - pokrájené
1 velkou žlutou cibuli nakrájenou na drobno
... a dále také:
1/2 hrnku vody
4 hrnky hovězího vývaru
2 lžičky cukru
4 hrnky mrkve nakrájené na kostičky o hraně 1 cm
1 a 1/2 kg oloupaných brambor
2 velké cibule krájené na drobno
1 lžičku sušeného tymiánu (vcelku) (opět nebyl, tedy - ne vcelku)
1 bobkový list
1/2 šálku suchého bílého vína
nasekanou petržel

co s tím všim, když se vám to (konečně!) podaří sehnat:
Na velké pánvi osmažíte slaninu, dáte ji bokem a to, co se z ní vypeče, v pánvi necháte.
Do velké mísy dáte maso, sůl, pepř a mouku. Promícháte. Rozpálíte použitou pánev a osmažíte na ní maso. Pokud se bude maso připalovat, přilijete olej. Maso přendáte do hrnce.
Na pánev přidáte žlutou cibuli a česnek a necháte je zesklovatět. Poté pánev podlijete 1/2 šálkem vody a česnek s cibulí přidáte do hrnce spolu se slaninou, vývarem a cukrem. Hrnec přikryjete pokličkou a necháte všechno hodinu až hodinu a půl vařit.
Pak přidáte mrkev, cibuli, brambory, tymián a víno. Necháte přejít varem a zakryté budete vařit ještě dalších 20 minut, dobud zelenina nezměkne. Ozdobíte petrželkou a celý kastrol sežerete na posezení, protože si prostě nebude moct pomoct (tak je to dobrý!).

Kdyby vás náhodou posléze začala honit mlsná, vřele doporučuji

Čokoládový koláč s jahodami*
na těsto potřebujete:
4 vejce
200 g cukru
250 ml mléka
120 g Hery
250 g mouky (na půl hladké a polohrubé)
1 kypřící prášek do pečiva
100 g čokolády na vaření
1 lžičku kakaa
Heru na vymazání formy
ozdobíte ho:

400 g čerstvých jahod
trochou jahodového džemu
moučkovým cukrem

jak na koláč:
Vejce vyšlehejte s cukrem do pěny, vmíchejte mléko a rozpuštěnou, vychladlou Heru. Mouku smíchejte s kypřícím práškem, přidejte na kousky nasekanou čokoládu a kakao a vše smíchejte s pěnou.
Formu vymažte Herou/vyložte pečícím papírem, vlijte do ní těsto a pečte v předehřáté troubě na 180 stupňů zhruba 20 až 25 minut (já pekla skoro 40...).
Omyté a dobře okapané jahody rozřízněte na půl. Jahodový džem mírně ohřejte a potřete jím koláč. Navrch poskládejte jahody a výsledek pocukrujte.

(* Na rozdíl od stew jíme pomaleji než fotím - tudíž máte možnost hodit oko na výsledek mého snažení)

pátek 7. ledna 2011

Ty to fakt myslíš vážně?

"Přihlásila jsem se na půlmaraton!"
"To dáš... Je to jenom půlka maratonu..."

Do závodu nám zbývá něco málo přes dvanáct týdnů - čas akorát tak na to, vykrást stránku Garminu, stanovit si čas a vydržať! (první dva body mám splněný, jak to bude se třetím sa teprva ukáže)

Abyste věděli, o čem mluvím, když mluvím o běhání (promiň Murakami, tomu se říká otevřené vykrádání cizího díla bez špetky studu), podělím se s vámi o hrubej překlad tréninkovýho plánu, kterej putoval do mailový schránky Souputníka.

První týden

Po Odpočinek

Út 1,6 km lehký běh, poté 8 X 400 m (nebo 2 minuty) rychle, vždy s 200 m (90 sekundovým) výklusem, potom 1,6 km volný běh

St Odpočinek

Čt 4,8 km (zhruba 29 minut) v plynulém tempu

Odpočinek

So 4,8 km (zhruba 29 minut) v plynulém tempu

Ne 9,6 km (zhruba 66 minut) na pohodu

Druhý týden

Po Odpočinek

Út 1,6 km lehký běh, poté 8 X 400 m (nebo 2 minuty) rychle, vždy s 200 m (90 sekundovým) výklusem, potom 1,6 km volný běh

St Odpočinek

Čt 4,8 km (zhruba 29 minut) v plynulém tempu

Odpočinek

So 4,8 km (zhruba 29 minut) v plynulém tempu

Ne 9,6 km (zhruba 57 minut) v plynulém tempu

Třetí týden

Po Odpočinek

Út 1,6 km lehký běh, poté 10 X 2 minuty do kopce, výklusem sbíhat, potom 1,6 km volný běh

St Odpočinek

Čt 8 km (zhruba 55 minut) na pohodu

Odpočinek

So 8 km (zhruba 55 minut) na pohodu

Ne 12,8 km (zhruba 88 minut) na pohodu

Čtvrtý týden

Po Odpočinek

Út 1,6 km lehký běh, poté 10 X 2 minuty do kopce, výklusem sbíhat, potom 1,6 km volný běh

St Odpočinek

Čt 8 km (zhruba 48 minut) v plynulém tempu

Odpočinek

So 8 km (zhruba 55 minut) na pohodu

Ne 16 km (zhruba 1 hodina 50 minut) na pohodu

Pátý týden

Po Odpočinek

Út 1,6 km lehký běh, poté 10 X 2 minuty do kopce, výklusem sbíhat, potom 1,6 km volný běh

St Odpočiněk

Čt 9,6 km (zhruba 66 minut) na pohodu

Odpočinek

So 1,6 km výklus, 8 km fartlek, pak 1,6 km výklus

Ne 16 km (zhruba 1 hodina 50 minut) na pohodu

Šestý týden

Po Odpočinek

Út 1,6 km lehký běh, poté 15 X 200 m (nebo 1 minutu) rychle, vždy se 100 m (45 sekundovým) výklusem, potom 1,6 km volný běh

St Odpočinek

Čt 9,6 km (zhruba 66 minut) na pohodu

Odpočinek

So 1,6 km výklus, 9,6 km fartlek, pak 1,6 km výklus

Ne 16 km (zhruba 95 minut) v plynulém tempu

Sedmý týden

Po Odpočinek

Út 1,6 km lehký běh, poté 6 X 800 m (nebo 4 minuty) rychle, vždy se 100 m (45 sekundovým) výklusem, potom 1,6 km volný běh

St Odpočinek

Čt 9,6 km (zhruba 57 minut) v plynulém tempu

Odpočinek

So 1,6 km výklus, 9,6 km fartlek, pak 1,6 km výklus

Ne 16 km (zhruba 95 minut) v plynulém tempu

Osmý týden

Po Odpočinek

Út 1,6 km lehký běh, poté 10 X 200 m (nebo 1 minuty) rychle, vždy se 100 m (45 sekundovým) výklusem, potom 1,6 km volný běh

St Odpočinek

Čt 4,8 km (zhruba 29 minut) v plynulém tempu

4,8 km (zhruba 33 minut) na pohodu

So Odpočinek

Ne 8 km (zhruba 48 minut) v plynulém tempu

Devátý týden

Po Odpočinek

Út 1,6 km lehký běh, poté 200m (nebo 1 minuta) rychle, 400m (nebo 2 minuty) rychle, 600 metrů (nebo 3:30) rychle, 800 metrů (5 minut) rychle, 600m rychle, 200m rychle – to vše v 200 metrovými (90 sekundovými) výklusy, nakonec 200 m lehký běh. A 1,6 km výklus

St Odpočinek

Čt 9,6 km (zhruba 57 minut) v plynulém tempu

Odpočinek

So 6,4 km (zhruba 38 minut) v plynulém tempu

Ne závod na 8 nebo 16 km

Desátý týden

Po Odpočinek

Út 8 km (zhruba 55 minut) na pohodu

St 8 km (zhruba 55 minut) v plynulém tempu

Čt Odpočinek

4,8 km (zhruba 33 minut) na pohodu

So Odpočinek

Ne 22,4 km (zhruba 2 hodiny 35 minut) na pohodu

Jedenáctý týden

Po Odpočinek

Út 1,6 km lehký běh, poté 10 X 200 m (nebo 1 minuty) rychle, vždy se 100 m (45 sekundovým) výklusem, potom 1,6 km volný běh

St 9,6 km (zhruba 57 minut) v plynulém tempu

Čt Odpočinek

4,8 km (zhruba 29 minut) v plynulém tempu

So Odpočinek

Ne 14,4 km (zhruba 85 minut) v plynulém tempu

Dvanáctý týden

Po Odpočinek

Út 1,6 km lehký běh, poté 8 X 200 m (nebo 1 minuty) rychle, vždy se 100 m (30 sekundovým) výklusem, potom 1,6 km volný běh

St 4,8 km (zhruba 33 minut) na pohodu

Čt 4,8 km (zhruba 29 minut) v plynulém tempu

Odpočinek

So Odpočinek

Ne ZÁVOD!


PS: Přišlo číslo... F2019

úterý 28. prosince 2010

SINE METU

Tak se zdá...
... že 2.4. poběžím půlmaraton. A jelikož je všeobecně známo, že je-li nás víc, nebojíme se vlka nic, nepoběžím sama. Přibrala jsem si k tomu léty prověřeného parťáka, kterej se umí zakousnout víc než pitbul, a když do něčeho jde, tak po hlavě a nepustí se, dokud buď neumře nebo to nedostane... Genetická podoba není čistě náhodná - pod stromečkem našel startovný tatínek :-).

Do závodu zbývá: 95 dní

Jak jsem k tomu přišla? Že poběžím vím už dýl nebo si na to aspoň brousím zuby, sním o medaili na krku a cíli za zády v čase do 02:15:00 (ach má Běžecká Naivito, kamarádko moje věrná, ty už jsi tu zas?!). Že do toho nepůjdu sama (pokud nepočítám dvě OBčka (pro neznalé mojí osobní terminologie se skutečně nejedná o tampony, ale o Opravdové Běžce) v podobě Aničky a Honzy) jsem se rozhodla v podroušeném stavu pod stromečkem. Tatík si za to může tak trochu sám - kdyby mi hrdě nehlásil, že vyběhl a dal devět kiláčků za hodinu deset, nikdy by mě to nenapadlo. Druhý den ráno jsem s kocovinou vytasila platební kartu a klikla na "registrovat" - od té chvíle se nacházím ve stavu "no distance left to run" (jak přízračně příznačné).
Stejně jako dostane lidský život smysl po narození dětí (nebo se to aspoň říká), dostalo smysl moje běhání. Dnešních místy docela protrpěných devět kilásků si za patou vláčelo aureolu prvního půlmaratonského tréninku.
Jelikož jsme s otcem duše soutěživé, jak už jsem předeslala, vrhli jsme se do toho po hlavě oba - on dnes hlásil osm kiláků pod hodinu, já devět za hodinu pět minut. No, tak to jsem na nás teda zvědavá...
Kdo budete mít druhéhu dubna čas, přijďte nás povzbudit, budeme to potřebovat ;-).

úterý 14. prosince 2010

Chumelí se chumelí...

... místo drápání se v zadní části těla si radši koupíme nesmeky a půjdeme si zaběhat :-).

Konečně přišly - po nedělních pěti kilometrech bruslařskou technikou (tj. šoupu nohy po ledě, opravdu ne-ladně kolem sebe máchám rukama, v duchu (a poté už polohlasně) nadávám, že já, skot domácí, vylejzala z postele a poloslepá se oblíkala do vymrzlýho oblečení a vystrkovala čumák do ledovýho království, ve který se všechny pražský chodníky přes noc stihly proměnit...), kdy mě bolel celej člověk a zvažovala jsem, co bych asi tak dělala, kdybych sebou někde řízla a nedej bože si třeba i něco zlomila, když s sebou sice nakrásno tahám mobil, ale je mi vlastně k prdu, protože má drahá půlka pomeranče tou dobou má ještě půlnoc a telefon ztišený, aby mu tu půlnoc náhodou někdo nepřetrhl (asi bych tam ležela a doufala, že pomníčky se nestaví jenom ztraceným běžkařům), jsem se rozhodla, že dokud ten led trochu neustoupí, případně nedojdou ony avizované a dva týdny objednané nesmeky, nikam nejdu..

Už druhý den jsem nebyla běhat, začínám být nervózní, mám výčitky (podpořený včerejší večeří v jedenáct v noci z indickýho fast foodu zalitý dvěma pivama) a i kdž se mi do tý zimy (a že za oknem je fakt velká) nechce, pocit, že bych sakra měla vyrazit je jaksi silnější.

Řetězy na botech jsou nainstalovaný, vypadaj efektivně, jsem zvědavá, jak se s nima poběží. Teď ještě aby přestalo chumelit a nic mě nezastaví (teda, kromě Lenosti, že, s touhle dámou není radno se moc dohadovat, ona má fakt silný zbraně!)

Kdybyste náhodou někdo nevěděl, jak takový nesmeky vypadají a chtěli jste to vědět, nemůžete být na lepším místě... Vypadají asi nějak takhle:

neděle 12. prosince 2010

Zimní idylka

Těšila jsem se jako malý děcko - až se vrátím domů, do klidu, do čistýho pražskýho ovzduší (ó ano, čtete správně) a konečně vyběhnu.
Jako správně ženskou motivaci jsem si před odjezdem objednala z Tchiba kompletní oblečení na zimu a nemohla se dočkat, až ho vyzkouším. (Když balík někdy v polovině října přišel, donutila jsem Toma, aby ho otevřel a aspoň mi popsal, jak ty jednotlivý věci vypadají, abych se s nimi mohla potěšit na dálku. Můj muž s až téměř absurdní hrdostí vykřikuje, že on vnímá šestnáct barev jako základní nastavení Windows, zpívá a tančí v sebeobraně a do kuchyně ho nikdo nedostane. Se svým lehce machistickým přístupem se vrhl i požadovaný popis nové běžecké výbavy: "Mikina. Modrá. Fleecová. Je... modrá a fleecová. Kulich, černej. Tepláky." "To nemaj bejt tepláky! Nekecej, že jsou v tom balíku tepláky!" "No tak to nejsou tepláky. Rukavice, černý, lesklý. Ty jsou pěkný. Budeš jako Daredevil!" ... Pro fantazii mi tedy ponechal štědrého prostoru.) Po příletu mrzlo. První výběh ještě v N. byl pekelný.
A to myslím vážně.
Píchalo mě v boku, nohy se nechtěly odlepovat od země, každý sval v těle mi - i na moje poměry - opravdu vulgárně nadával, cože jsem si to dovolila, tahat ho ráno z postele do té kosy a nutit se hýbat.
Po čtyřech kilometrech jsem myslela, že padnu. Tep kdesi v závratných výšinách, kam se snad nešplhal ani v úplných začátcích, já zralá na ručník do ringu.
Cesta z bodu B (z bodu A vybíhám a běhávám dva druhy tras - z bodu A do bodu B v bodě B otočka - tramtadadá - návrat do bodu A, no anebo hezky z A do A po nějakým elypsoidu) bývá obvykle lepší, než cesta do něj, omyl. Říkala jsem si, že jediná škoda, že jsem nezhebla už cestou tam. Poprvé po osmi měsících běhání jsem musela přecházet do chůze. Vědět, co mě uvnitř boku píchá, dokázala bych si to asi živě představit, jak se mi to snaží plastovým nožíkem z rychlýho občerstvení provrtat skrz břišní stěnu. Dopotácela jsem se domů. Zmrzlá, vyřízená, naštvaná.
Sakra.
Fakt že jo. Proto ale přece neběhám, běhám, abych se uklidnila, abych si odpočinula, ne abych se ještě víc vytočila.
Ale já se nevzdám, někde v zemi za duhou ta moje radost z běhání je, třeba jen musím počkat, než se dostane z bodu B zpátky do A. Zatím jí poběžím naproti, třeba se brzo potkáme :-).

pátek 10. prosince 2010

Soutěž o slovo, ze kterého se vám zježí nejvíc chlupů na těle...

... tak, vzhledem k tomu, že jsem zjistila, že to tu vlastně skoro nikdo nečte, rozhodla jsem se rozhýbat stojaté vody menší soutěží! :-) (ehm...)

Cenu pro vítěze zatím vymyšlenou nemám, což teda není zrovna dvakrát motivační, leč jsem hlava bystrá a něco dostatečně lukrativního, aby se vám kvůli tomu chtělo přemýšlet, ba co víc, aby se vám kvůli tomu v komentářích chtělo rozšiřovat seznam těch "Nejhorších českých slov, ze kterých se vám zježí nejvíc chlupů na těle", dozajista vymyslím. Zatím můžu hodit do pléna pozvání na nějaký to pivo, pro abstinenty třeba kus dobrého žvance...

Aby bylo jasno, o co mi jde, nahodím první trojici, při který se mně osobně otvírá kudla v kapse:

1. hnida
2. cinknout někomu (jakože někomu zavolat)
3. těhulka (jakože těhotná žena)

A jaká je vaše Svatá trojice?! (jedináček, dvojice... atp.)

sobota 4. prosince 2010

Testováno na asijských ženách...

...první letáček nafasovala Anička po nákupu lufy v lékárně. Paní za pultem byla štědrá a do papírové taštičky jich nacpala rovnou celou hrst, asi abychom měly co číst. Doma putovala žínka do koupelny a Anička se jala probírat reklamními sděleními.

Jeden z letáčků inzeroval zesvětlující krém (pro ty, kteří nechápu: u nás se mažeme samoopalováky a chodíme do solárka, abychom byli tmavší, na jihu a východě se mažou zesvětlovacími krémy, aby byli tak bílí, jako jsme, ehm, my). Anička ho se zájmem studovala:
"Zesvětlující krém, no super, hele testováno na asijských ženách!"

Jak známo, kdo maže, ten jede... :-)

* poznámku o Asijatkách najdete anglicky na druhé stránce - dle Zajícova rozložení stolu v sektoru B1 pod efektními grafy...